Everything about you 2

19. března 2012 v 18:47 | Simona Milotová
Denisa
Ráno jsem se vzbudila se skvělým pocitem. Dnes jdeme na pikniiiik. Wohooo. Bylo asi 9 hodin ráno, v 10 jsme měli sraz v parku. Nachystala jsem nějaké jídlo a šla se obléct a namalovat. Oblékla jsem si jeansové kraťásky a bílé tílko. Na nohy jsem si dala obyčejné červené conversky. Dala jsem si jenom lehký make-up, nejdu přece nikam na přehlídku. Vlasy jsem si sepla do ohonu, popadla jsem košík s jídlem, vyzvedla Nat a mohly jsme vyrazit. Naši spolužáci už tam seděli. Byl tam Mick z Ameriky a José ze Španělska. Vážně skvělí kluci. Roztáhli jsme deky a dali na ně jídlo. Vytáhli jsme ještě scrabble a zábava mohla začít. Strašně jsme se smáli, protože hrát mezinárodní scrabble, to je teprve něco. Mick vyhrál, což bylo jasné už od začátku a my jsme vymýšleli, co budeme dělat teď. Kluci vymysleli box. Měla jsem dobrou náladu a tak jsem souhlasila. Dvojice se proti sobě postavily a boj mohl začít. NO když jsem se postavila, uviděla jsem dvě povědomé tváře. Byli to ti dva kluci ze včerejška. Ale dnes tam nebyli sami. Seděli tam s nimi další tři, kteří byli stejně hezcí jako ti dva. Když si mě všimli, zamávali mi a to mě potěšilo, tak jsem jim zamávala zpátky, ale to už do mě vlítl José s tím, že boj právě začal. Mlátili jsme se a u toho jsme se strašně smáli. My s Nat jsme neustále létaly vzduchem, protože kluci byli jaksi silnější než my. Těch pět hezounů se nám neustále smálo. Jasně jim se to směje, když tady nelátají vzduchem, pomyslela jsem si. PO půl hodině šílené nakládačky jsme si se smíchem sedli a dali se do jídla. Dnešek jsem si užívala, bylo krásně, seděla jsem v parku s nejlepšími kamarády a naproti mně sedělo 5 dokonalých kluků. No když jsem se podívala za ně, uviděla jsem houf dívek, které seděly a pozorovaly je. Vůbec jsem to nechápala a zřejmě jsem to ani pochopit nechtěla. No najednou se zvedl ten kudrnatý z deky a šel směrem k nám. Dál jsem se bavila s kamarády a dělala, jakože ho nevidím.

Harry
Seděli jsme s rukama v Green Parku, protože jsme měli den volna. Tyhle dny jsme všichni milovali. Sedli jsme si jen tak na deku a i když jsme věděli, že za náma je asi 20 fanynek, nevnímali jsme je. Najednou jsem uslyšel smích. Podíval jsem se na deku pár metrů od nás a musel jsem se usmát. Byla tam ta dívka ze včera. A byla snad ještě krásnější než včera. Jen jsem tak na ní koukal a usmíval se. "Bože, na co zas koukáš Harry? Na něco jsem se tě ptal?" vykřikl Zayn. Otočil jsem se na něj a řekl: "Promiň, co jsi říkal? Byl jsem myšlenkami někde úplně jinde" usmál jsem se na něj. "No to je mi úplně jasné, kde jsi byl," začal se smát Niall ukazující na tu dívku. Praštil jsem ho do ramena a ostatní se na nás dívali. "Tuhle holka jsme včera potkali v obchodě a vůbec nás neznala. Byla moc milá a myslím, že tady Harrymu se nějak zalíbila," pověděl jim příběh Niall. Ta skupinka se najednou zvedla a postavili se do párů. Na to se ta dívka podívala přímo na naši deku a já se neudržel a zamával jí. Byla vážně sladká. Zamávala mi zpátky, a jakmile to udělala, skončila na rameně jednoho z těch kluků. Bylo to fakt vtipné. S klukama jsme se museli smát výrazům těch holek pokaždé, když do nich ti kluci narazili. Ta kráska na nás sem tam hodila vražedný pohled, který nás rozesmál ještě víc. Po nějaké době si všichni sedli a začali jíst. "Tak běž za ní a popovídej si s ní. Nic tím neztratíš" nabádal mě Louis. A měl pravdu. Tak jsem se zvedl a šel za ní. Nedívala se na mě, takže jsem za ní přišel a jemně jí poklepal na rameno. "Ano? Potřebuješ něco?" zeptala se mě s úsměvem.

Denisa
Když mi zaklepal na rameno, otočila jsem se a řekla: "Ano? Potřebuješ něco?" a přidala jsem k tomu potřebný úsměv. "Ne jen jsem si s tebou chtěl popovídat" odpověděl mi mile. Tak jsem se zvedla, kývla na Natálii, že jsem za chvíli zpátky a vyrazila se projít s panem dokonalým. "Dovol, abych se ti představil, jmenuji se Harry, ty jsi ve městě nová, že?" zeptal se mě. "Já jsem Denisa a ano, jsem tu nová, před dvěma týdny jsem se nastěhovala". A můžu se tě zeptat, odkud si se přestěhovala?" " Jasně, přestěhovala jsem se sem z České republiky. Víš doufám, kde to je?" zamračila jsem se, když jsem viděla, jak marně hledá ve svém mozečku mapu Evropy. "Malá země, východně od Německa"zasmála jsem se. "Aha jasně" řekl mi už i on s úsměvem. "Co kdybychom si někam vyrazili? Vypadlo ze mě. Zasmál se a řekl mi:" nedala bys mi tvoje telefonní číslo, abychom se mohli domluvit na nějaké schůzce?" Byla jsem úplně nadšená, že i on se semnou chce ještě sejít. Nadiktovala jsem mu moje číslo, ale to už pro mě běžela Natálie. "No nic, já budu muset jít, kamarádka to beze mě nemůže vydržet" zasmála jsem se. On se zasmál taky, rozloučil se semnou objetím a odešel zpátky za svými kamarády. "Co to jako mělo být? Kdo to jako byl? Proč o něm nic nevím?" začala na mě Nat chrlit otázky. "To je ten, co jsem ho včera potkala v obchodě, jmenuje se Harry a je to mooc milý kluk" zasmála jsem se a společně jsme vyšli domů.

By: Simona Milotová
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama