More than this 22

19. září 2012 v 18:08 | Týnka |  My works

...V Obýváku jsem za sebou zavíral dveře a viděl Liama jak vytahuje telefon a vytáčí něčí číslo...

Christie
"Halo?" zívla jsem,když mě okolo 23:00 probudil mobil.
"Christie?" ozvalo se.
"Jo? Kdo volá?" ptala jsem se.
"Tady liam" zasmál se.
"Liame? Co potřebuješ?" znovu jsem si zívla.
"Ty jsi spala? To jsem nevěděl,promiň" omlouval se.
"V noci se většinou spí,víš?" smála jsem se.
"Jo,já vim" ušklíbkl se."Já jsem jenom chtěl jestli bys zejtra nemohla přijít.Chci ti něco říct a nechci to řešit po telefonu."
"A to jsi mi to němohl zavolat zítra?" řekla jsem.
"Promiň,já bych na to zapomněl" ušklíbl se.
"Tak fajn.Po škole jsem u tebe.Dobrou" loučila jsem se."
"Ok.Dobrou."
Pak jsem se snažila usnout a přemýšlela jsem o čem se mnou chce Liam mluvit.

Po škole jsem šla rovnou za Liamem.Šla jsem zadním vchodem přímo na zahradu.Liam seděl v plavkách na okraji bazénu.
"Ahoj" pozdravila jsem.
"Čau" řekl a vstal.
"Tak o co jde?" řekla jsem.
"O Harrym?" řekl a podíval se na mě.
"O Harrym?" nechápala jsem.
"Jo ehm..Louis nám řekl co ti udělal."
"Cože?" naštvala jsem se.Jediné co jsem po něm chtěla bylo,aby to nikomu neříkal.Vstala jsem a chystala se od něj pryč.
"Christie počkej" přiběhl ke mě.
"Nebuď na něj naštvaná.Já jsem ho k tomu tak trošku vyhecoval."
"Jak vyhecoval?" otočila jsem se na něj.
"No,přišel za námi do parku úplně mokrej a já se ho ptal,kde se tak zmáchal.Řekl,že spadl do bazénua,le já jsem poznal,že lže.Pak jsme se začali hádat a já jsem se ho ptal proč Harry tak rychle odjel a on to na nás vybalil.Byl hrozně našvanej Christie."
Byla jsem ticho a vstřebávala co mi Liam řekl.
"Dobře jsem ráda,žes mi to řekl.Já...už půjdu mám úkoly" zase jsem se od něj chystala otočit.
"Christie" ozval se ještě.
"Jo?"
"Slíbil jsem mu,že ho nechám ať ti to řekne sám.Ale on se hrozně trápí.Prostě to řeknu ehm..Louis tě má rád.Už od chvíle co tě v parku poprví viděl .Byl z toho špatnej když sis místo něj vybrala Harryho.Úplně se s ním přestal bavit." Pak vstal a odešel do obýváku.

Doma jsem si sedla na židli a vytahovala si sešity z batohu.Otevřela jsem si matiku a začala psát úkol.Ale vůbec jsem se na něj nemohla soustředit.Liam říkal,že mě má Louis rád už od chvíle kdy mi utekl Mickey a olizoval mu prsty u ruky.Má přece Eleanor a miluje jí.Jsou spolu nádherný a já bych byla nerada kdybych byla tou která je rozdělí.Moje myšlenky pak směřovaly k Harrymu.když se vrátí? A jak dlouho už jse vlastně pryč? Tu noc,kdy mě od něj Louis vytáhl jsem moc dobře slyšela jak se spolu baví.Nespala jsem,nešlo mi to.Zajímalo by mě,jestli je na něj Louis pořád tolik naštvaný.
Sklapla jsem učebnici matiky a šla do postele.

Louis:
Ráno jsem vůbec nechtěl z postele.V noci jsem se pořád převaloval a přemýšlel jsem,jak to mám El říct.
Asi po 30-ti minutách velkého přemlouvání jsem vstal.umysl jsem si obličej studenou vodou,abych se pořádně probral.
Dole kluci už snídali.
"Dobrý ráno" řekl jsem.
"Ahoj" odpověděli najednou.
"Co budete odpoledne dělat kluci?" ptal se Niall a do pusy si nacpal celý toast.
"Já půjdu za Selenou" dokončil s plnou pusou.
"Já jdu za Danielle" ozval se Liam.
"Jdu k Eleanor" řekl jsem.
Pak jsme se všichni podívali na Zayn,který zíral na své tetování ZAP! Rozchod s Perrie moc dobře nezvládal.Zayn neodpovídal ,a tak jsme se vrátili ke snídani.

Odpoledne jsem se oblékl a vyrazil k Eleanor.její rodiče nebyli doma a za to jsem byl upřímně rád.Zazvonil jsem na zvonek a čekal.Když nikdo nepřicházel,zkusil jsem zabrat za kliku.Bylo otevřeno.Vešel jsem dovnitř a zamířil do jejího pokoje.Zastavil jsem se před dveřmi.Slyšel jsem smích a někdy i vzdechy.bylo mi jasné co se tam děje.Otevřel jsem dveře a ti dva se od sebe okamžitě odtrhli.Eleanor na mě koukala a přikryla si rukou pusu.Podíval jsem se na toho kluka vedle ní.neznal jsem ho.Pak jsem se otočil a a odešel.Vyběhl jsem ven a hned se otočil.Stála za mnou a brečela.Já jsem ten,co by měl brečet říkal jsem si.
"Louisi já..." začala.
"Ty co?"
"Já..panebože já nevím co ti mám říct.Měla bych ti říct,že je mi to líto ale vlastně není.Chováš se divně.Já nevím proč.A ty mi to evidentně neřekneš.Řekl jsi JEJÍ jméno místo mého a včera jsi mi ani neodpověděl."
"Na co?" řekl jsem.
"Řekl jsem,že tě miluju."
Nechtěl jsem to dál poslouchat.Chtěl jsem od ní pryč.
"Aspoň mi řekli pro jsi přišel.Říkal jsi,že je to důležitý."
"Proč jsem přišel? Vlastně teď už je to jedno.Chtěl jsem se s tebou rozejít." řekl jsem.
"Proč?" rozbrečela se ještě víc.
"Miluju někoho jiného.Možná proto jsem ti neodpověděl.Už jsem to tak necítil.Ale aspoň mám tolik hrdosti ,že to s tebou nejdřív ukončím než skočím do postele s někým jiným" křičel jsem na ní.
"Ale stejně ti to řeknu.Je konec!Chtěl jsem abychom zůstali přátelé ale ty to očividně chceš jinak."
Pak jsem se otočil a šel pryč.
Procházel jsem se po ulici a přemýšlel.Možná,že kdybych jí neviděl s tím klukem rozmyslel bych si to.Myslím,že bych neměl na to jí to říct.

Doma na mě čekal Liam.
"Čau" řekl jsem mu.
"Ahoj" odpověděl a pokračoval.
"Louisi já jsem...ale nebuď na mě naštvanej....řekl jsem to Christie."
"Co jsi řekl....Aha.." došlo mi to.
"Nejsem naštvanej" řekl jsem.
"Fakt?" ujišťoval se.
Jenom jsem kývnul a šel k sobě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lejla♥ Lejla♥ | Web | 3. října 2012 v 18:26 | Reagovat

Hůůůstýý :D Ty vzdechy...:DD to bylo to co si myslím a nebo se jen líbali? :DD Že by jako vyběhla nahá :DD
Ale jinak moc pěkný! :**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama